Příběh o velkém slibu a tajném smíchu
Abram a Sáraj byli už staří a moc si přáli miminko. Jednoho dne se Abramovi ukázal sám Pán Bůh se zvláštním slibem a novým jménem. Klikni na obrázek a zjisti, jaké tajemství se skrývalo za závěsem stanu...
Nová jména a nečekaný slib
Žil byl jeden starý pán, který se jmenoval Abram. Bylo mu už devadesát devět let, což je opravdu hodně! Jeho milovaná žena se jmenovala Sáraj. Byli spolu moc šťastní, ale jedna věc jim chyběla – neměli žádné děťátko a moc si ho přáli. Jednoho dne se Abramovi ukázal sám Pán Bůh. Abram plný úcty padl na kolena až k zemi. Bůh k němu promluvil: „Chci s tebou uzavřít velkou dohodu. Slibuji ti, že z tebe udělám praotce obrovského množství lidí. Bude vás tak moc, že z vaší rodiny vzejdou celé národy a králové." Aby Abram na tento velký slib nikdy nezapomněl, dal mu Bůh nové jméno. „Už se nebudeš jmenovat Abram, ale Abraham (to znamená 'otec mnoha lidí')," řekl Bůh. A jeho ženě změnil jméno na Sára, což znamená „Kněžna". Bůh Abrahamovi slíbil, že mu Sára porodí syna. Abraham se v duchu překvapeně usmál a říkal si: „Cožpak se může narodit syn někomu, komu je sto let? A může mít Sára miminko v devadesáti?" Bůh ale věděl, co plánuje, a dodal: „Tvůj syn se bude jmenovat Izák, což znamená 'Bude se smát'." Jako znamení tohoto věčného slibu Bůh určil, že každý chlapec a muž v Abrahamově rodině má podstoupit obřad obřízky, který jim měl navždy připomínat Boží slib. Abraham Boha poslechl a ještě ten den udělal vše přesně tak, jak mu Bůh řekl.
Tři tajemní návštěvníci
Uběhl nějaký čas a nastal horký letní den. Abraham odpočíval ve stínu u vchodu do svého stanu. Najednou se rozhlédl a uviděl, že kousek od něj stojí tři neznámí muži. Abraham na nic nečekal, rychle jim vyběhl naproti a uctivě se jim uklonil. „Moji milí hosté," řekl jim, „prosím, neodcházejte hned. Přinesu vám vodu, abyste si mohli umýt unavené nohy, a můžete si odpočinout ve stínu pod stromem. Také vám připravím kousek chleba, abyste měli sílu na další cestu." Muži s úsměvem souhlasili. V tu ránu nastal ve stanu velký šrumec! Abraham utíkal za Sárou: „Rychle vezmi mouku, zadělej těsto a upeč čerstvý chleba!" Sám pak spěchal ke stádům, vybral pěkné mladé dobytče a nechal z něj rychle připravit výborné jídlo. Když bylo vše hotové, přinesl hostům maso, čerstvé máslo i chladivé mléko. Hosté se pustili do jídla a Abraham u nich pod stromem tiše stál a staral se o ně.
Smích za závěsem
Během jídla se hosté zeptali: „Kde je tvoje žena Sára?" „Tady, uvnitř ve stanu," odpověděl Abraham. Jeden z hostů – a byl to sám Hospodin – tehdy řekl: „Za rok se k tobě určitě vrátím a tvoje žena Sára bude mít syna." Sára stála schovaná hned za vchodem do stanu a napjatě poslouchala. Když ta slova uslyšela, potichu se pro sebe zasmála. Myslela si totiž: „Já a mít děťátko? Vždyť už jsem stará babička a můj muž je také stařec!" Pán Bůh ale slyší i ty nejtajnější myšlenky a tichý smích. Otočil se k Abrahamovi a zeptal se: „Proč se Sára směje a nevěří tomu? Je pro Boha snad něco nemožné? Uvidíš, že za rok v tento čas se vrátím a Sára bude mít syna." Sára dostala velký strach, že ji Bůh odhalil, a tak začala zapírat: „Já jsem se nesmála!" Bůh se na ni ale podíval a pevně řekl: „Ale ano, Sáro, smála ses." Bůh se na ni však nezlobil. Chtěl jí jen ukázat, že vždy plní své sliby a že pro Něho žádný zázrak není příliš velký. A jak Bůh řekl, tak se také stalo!