Ukradené požehnání a útěk do bezpečí

Izák už je velmi starý a jeho oči slabě vidí. Chce svým synům dát vzácné požehnání. Ale Rebeka a Jákob mají tajný plán... Podívej se, jak Jákob dostal hlavní požehnání, proč se Ezau tak rozzlobil a kam Jákob utekl do bezpečí. Klikni na obrázky a přečti si, jak to celé dopadlo...

Maminčin plán

Když tatínek Izák velmi zestárl a zeslábl mu zrak, že už skoro nic neviděl, zavolal si svého staršího syna Ezaua. Řekl mu: „Můj synu, jsem už starý. Vezmi svůj luk a šípy, vyjdi na pole, ulov mi dobrou zvěřinu a připrav mi jídlo, které mám tak rád. Až se najím, dám ti své hlavní požehnání, dříve než zemřu.“ Maminka Rebeka však tento rozhovor tajně poslouchala. Jakmile Ezau odešel lovit, zavolala si svého mladšího syna Jákoba a řekla mu: „Slyšela jsem, co říkal tvůj otec. Rychle běž ke stádu a přines dva pěkné mladé kozlíky. Připravím z nich chutné jídlo a ty ho odneseš tatínkovi, aby požehnal tobě místo Ezaua.“

Převlek a vzácné požehnání

Jákob se ale bál a namítal: „Bratr Ezau je chundelatý a chlupatý, ale já mám hladkou kůži. Když si na mě otec sáhne, pozná, že ho chci podvést, a místo požehnání na sebe přivolám neštěstí.“ Maminka ho však uklidnila, vzala nejlepší Ezauovy šaty, oblékla do nich Jákoba a na ruce i krk mu připevnila chlupatou kůži z kůzlat. Jákob pak nesl jídlo tatínkovi. Izák byl překvapený, že je lov tak rychle hotový, a řekl: „Pojď blíž, ať si na tebe sáhnu, zda jsi opravdu Ezau.“ Když na něj sáhl, řekl: „Hlas je sice Jákobův, ale ruce jsou chlupaté jako ruce Ezauovy.“ Izák pak ucítil vůni Ezauových šatů, uvěřil mu a dal Jákobovi velké požehnání: přál mu hojnost obilí, vína a aby byl pánem nad svými bratry.

Ezauův smutek a velký hněv

Jen co Jákob odešel, vrátil se z lovu Ezau. Připravil jídlo, přinesl ho tatínkovi a těšil se na požehnání. Když Izák zjistil, co se stalo, hrozně se roztřásl a řekl: „Tvůj bratr přišel lstivě a vzal ti tvé požehnání.“ Ezau se dal do hrozného a hořkého pláče a volal: „Požehnej i mně, tatínku!“ Prosil tak naléhavě, až mu Izák dal jiné, menší požehnání. Ezau ale na Jákoba velice zanevřel a v duchu si říkal, že až otec zemře, Jákobovi se pomstí.

Útěk do daleké země

Když se maminka Rebeka dozvěděla, že se Ezau hněvá a chce Jákobovi ublížit, zavolala si Jákoba a řekla mu: „Musíš hned utéct k mému bratru Lábanovi do dalekého Cháranu. Zůstaň u něj, dokud Ezaua hněv nepřejde a nezapomene, co se stalo.“ Rebeka byla navíc velmi trápená a nešťastná z cizích Chetejských manželek, které si dříve vzal Ezau. Velmi si proto přála, aby si Jákob nenašel ženu mezi místními dívkami, ale aby si vybral manželku v její rodné zemi u její rodiny. Řekla o tom i Izákovi: „Jestli si Jákob vezme ženu z dcer této země, jako jsou tyto Chetejky, nač mi bude život?“ Izák jí dal za pravdu a Jákob s požehnáním od rodičů vyrazil na dlouhou cestu k strýci Lábanovi.