Adam, Eva a Zahrada Eden - Biblický příběh pro děti

Den odpočinku a Zahrada Eden

Když Bůh dokončil celé nebe i zemi, podíval se na všechno to dílo a viděl, že je hotové. Sedmý den už nepracoval, ale odpočíval. Ten den si vybral jako sváteční a výjimečný, protože byl dnem klidu po velkém tvoření. Na začátku, když Bůh udělal zemi, nebyla na ní ještě žádná tráva ani keře, protože nepršelo a nebyl nikdo, kdo by se o zemi staral. Ze země jen vyvěrala voda, která vše zavlažovala. Tehdy Bůh vzal trochu hlíny a prachu ze země a vytvaroval z nich člověka. Potom mu do nosu vdechl život a člověk ožil. Bůh pro něj připravil nádhernou zahradu na východě, které se říkalo Eden. Nechal tam vyrůst krásné stromy s nejsladším ovocem. Uprostřed zahrady stály dva zvláštní stromy: Strom života a Strom poznání dobrého a zlého. Zahradou protékala řeka, která se dělila na čtyři velké proudy a přinášela vláhu celému kraji.

První úkol a jedno pravidlo

Bůh do té zahrady člověka postavil, aby se o ni staral a hlídal ji. Řekl mu: „Můžeš jíst ovoce z jakéhokoli stromu v zahradě. Ale pamatuj si – nikdy nejez ze Stromu poznání dobrého a zlého. Kdybys z něj něco snědl, čekaly by tě velké potíže." Bůh si pak řekl: „Není dobré, aby byl člověk sám. Vytvořím mu někoho, kdo mu bude pomáhat a s kým mu bude dobře." Nejdřív Bůh stvořil z hlíny všechna zvířata a ptáky a přivedl je k člověku. Člověk jim začal dávat jména. Každé zvířátko pojmenoval tak, jak se mu líbilo.

Hledání kamaráda

Ale i když byla zvířata skvělá, člověk mezi nimi nenašel nikoho, kdo by mu byl úplně blízký a rozuměl mu jako nejlepší přítel. Proto Bůh seslal na člověka hluboký spánek. Zatímco spal, Bůh vzal kousíček z jeho boku (jedno jeho žebro) a z něj vytvořil ženu.

První žena

Když se člověk probudil a uviděl ji, zajásal: „Konečně! To je někdo jako já! Je mi tak blízká, jako by byla ze mě." A proto lidé dodnes hledají někoho blízkého, koho budou mít rádi. Ti dva, muž a žena, spolu žili v zahradě šťastně a v bezpečí.