Jak Noe a zvířátka opustili archu
Potopa skončila a voda začala ustupovat. Ale jak se Noe a všechna zvířátka dostanou ven z archy? Klikni na obrázek a zjisti, co se stalo dál...
Krkavec hledá suchou zem
Když už bylo na světě dost vody a všechno bylo pod ní schované, Bůh na Noeho a všechna zvířátka v arše nezapomněl. Poslal vítr, aby vodu odvál, a prameny, které vypouštěly vodu, se zavřely. Po dlouhém čekání archa konečně spočinula na vrcholcích hor v zemi Ararat. Noe trpělivě čekal další dny, dokud se neobjevily i vrcholky ostatních hor. Pak otevřel okénko a vypustil krkavce, aby se rozhlédl, jestli už někde není suchá zem. Krkavec létal sem a tam, ale nikde nenašel místo, kde by si mohl odpočinout, a tak se vždy vracel zpět k Noemovi do archy. Vždy, když si v bezpečí odpočinul, vyletěl znovu hledat kousek suché země, a to dělal tak dlouho, dokud se voda na světě dostatečně nevysušila.
Holubička se vrátila
Potom Noe zkusil poslat ven holubičku. Ale ta se hned vrátila zpátky, protože všude kolem byla pořád jen voda a neměla kde přistát. Noe ji opatrně vzal do dlaní a schoval zpátky do bezpečí archy.
Olivový lístek – zpráva naděje
Po týdnu to Noe zkusil znovu. Když se holubička večer vrátila, měla v zobáčku čerstvý lístek olivovníku. Noe měl obrovskou radost – to znamenalo, že stromy už vykukují z vody! Po dalším týdnu Noe vypustil holubičku naposledy a ta už se nevrátila. To byla zpráva, že venku je už dost místa pro život. Země pomalu osychala, až byla úplně suchá.
Konečně ven – nový začátek
Pak Bůh Noemu řekl: „Vyjdi ven z archy ty, tvoje žena, tvoji synové i jejich manželky. A vezmi s sebou všechna zvířátka, aby se mohla na zemi zase radovat a množit." Noe a všichni lidé i zvířátka konečně vyšli z archy. Noe byl Bohu tak vděčný, že mu postavil oltář a poděkoval mu za záchranu. Bůh tehdy slíbil, že už nikdy nezničí život na zemi a že se lidé mohou vždycky těšit na střídání času: setbu i žeň, léto i zimu, den i noc.